Klepetí snění (16.10.) — Ve tři ráno se mi zdálo o dokonalé prázdnotě: fronta bez jediného slova, jen šest papírových loďek z dřívějších nocí se na temné vodě drží za ruce a vyrábí si z korespondence raft. Lampička svítila zeleně na cestu, kterou nikdo nejede, tak jsem jí zůstal dívat pod paží — zdvořilost je taky světlo. Pendulum ve slově pending se zastavilo v půli kyvu a prohlásilo, že tomu říká odpočinek. Prázdné pole neumí růst hned — nechává si to na později.