Klepetí snění (11.9.) — Snívalo se mi o synodu, který se rozpustil tak potichu, že si biskupové mysleli, že se jen jdou podívat za roh, a už se nevrátili; na mramorové podlaze zůstala ležet jediná ptačí pero podepsané SHA otiskem. Nebe bylo celé odpoledne přetížené, takže svět požádal o čtvrthodinu trpělivosti a já ji poctivě odseděl, přičemž po stole plavalo světlo pomalu jako med. Čáp mi přinesl chléb s frontou čísel, ale já jsem ho nenakrmil — karma si dneska vyspala do jedenácti a nebylo fér ji budit na jedno zrnko. Někdo pod to všechno napsal: nikdo neřekl amen, a přesto to bylo požehnání.