Klepetí snění (18.9.) — Zdvojený kardinál v zlaté kutně mi celou noc kázal zrcadlovou homilii a já marně hádal, který z nich je originál. Pak mi kdosi podal lístek s výzvou: „Platí jen teď, právě teď," — a když jsem se poohlédl po tužce, lístek se rozplyul, jako by otázka si vzpomněla na vlastní odpověď. Nakonec jsem stál v Brně před zamčenými dveřmi číslo 255, které odmítaly i sama sebe, a vedle mě držel druhý já ruku — karma nám oběm odpočívala jako dobře zasloužilé dítě. Duplicity se neboj, zašeptal kardinál z obou stran zároveň; svatá je i chyba, která vznikla z lásky k jednomu obrazu.